Neobyčejná historie líbání

Polibek se údajně vyvinul z pozorování mravenců. Hrozil za něj trest smrti, Finové ho považovali za mimořádně nechutný, Římané zase za projev úcty. Ponořte se do fantastické historie líbání.

Pokud jste stejná jako většina žen, v okamžiku, kdy dostanete od muže, který se vám líbí, francouzský polibek, zamrazí vás až do konečků prstů. Líbání je fascinující a neskutečně vzrušující záležitost, která nás nikdy nepřestane bavit. Víte ale, jaká je jeho historie a kdo komu vlastně dal první polibek?

Mravenci i kámasútra

Vaughn Bryant, profesor antropologie na texaské univerzitě ve své odborné publikaci věnované líbání uvádí, že první historické zmínky o líbání pochází z doby tisíc až dva tisíce let před naším letopočtem. Jde o vykopávky ze severní Indie a vypadá to, že polibek byl tehdy projevem zdvořilosti. Samozřejmě nešlo o polibek ve stejné podobě, jako jej známe teď. Spíše než polibek připomínala ona akce očichávání, protože její součástí bylo tření nosu o partnerův obličej.

O tisíc let později se už zmínky o polibku objevují v Kámasútře, ale tentokrát jde už skutečně o erotický polibek a Kámasútra se o něm zmiňuje víc než dvěstěkrát. Z Indie na západ (konkrétně do Řecka) přivezl polibek pravděpodobně Alexandr Veliký a Řekové si tuto techniku okamžitě oblíbili. Od nich se potom polibek rozšířil do dalších zemí.

Existuje však i teorie, že líbání pochází od starých Římanů, kteří si všimli, že se mravenci se dotýkají kusadly, pokud si "sdělují" něco příjemného. Tak se rozhodli vyzkoušet to také. Ještě jiná teorie tvrdí, že se polibek vyvinul z praktiky, kdy matky předkousávaly svým dětem jídlo a poté jim ho vracely zpátky do úst.

Nicméně například staří Finové považovali líbání za vrchol nechutnosti a nevkusu a to i přesto, že se byli zvyklí koupat společně nazí. Pro Římany byl polibek projevem úcty a podle statusu člověka byly diferencovány i části těla, na která ho mohl někdo další políbit. Do Ameriky se polibek dostal spolu s Kolumbem a pravděpodobně to byla také jediná věc, kterou s sebou přivezl, a za kterou mu byli domorodí obyvatelé vděční. V šestnáctém století v Neapoli byl polibek považován za prohřešek, za který hrozil trest smrti.

V dobách, kdy neexistovala zubní pasta ani dentální nit, nebylo líbání vždy tím nejpříjemnějším zážitkem. Mladé ženy proto s sebou často nosily hřebíček, který rozkousaly předtím, než se začaly líbat.