Menu
Úvod  › 

10 veřejných míst, která se hemží bacily

Jeli jste po jezdících schodech, podepsali se v bance erární propiskou a pak si šli hrát s dětmi na hřiště? Potom jste svůj organismus vystavili přímo nájezdu bacilů. Představujeme vám nevinně se tvářící veřejná místa, kde číhá nejvíc bacilů.

Jejich typickým znakem je časté používání a minimální čistění. Podle rozsáhlého výzkumu provedeného na University of Arizona, v němž vědci testovali přes osm set veřejných míst a veřejně dostupných předmětů, byl každý pátý kontaminovaný choroboplodnými zárodky.

Tělní tekutiny, fekálie a proteiny

Kromě toho, že vědci testovali vzorky na přítomnost proteinů (která je obecným indikátorem hygieny) a fekálních bakterií, zaměřili se také na testování přítomnosti tří biochemických ukazatelů, které mohou obsahovat choroboplodné zárodky. Šlo o hemoglobin (indikuje přítomnost krve), alfa-amylázu (indikuje přítomnost hlenu, slin, či moči) a močoviny (indikuje přítomnost moči).

Ze všech zkoumaných vzorků dopadly nejhůře dětská hřiště. Celých 44% hřišť obsahuje tělní tekutiny. Hřiště však nejsou ani zdaleka jediným veřejným místem, po jehož použití byste si měli důsledně umýt ruce. Následujících deset míst či předmětů shledali odborníci jako mimořádně nebezpečné z hlediska přítomnosti bakterií, virů a dalších choroboplodných zárodků:

Hřiště

Opěradla a madla ve veřejných dopravních prostředcích

Veřejné záchody

Držadla nákupních košíků a vozíků

Madla eskalátorů

Opěrky sedadel (například na letišti)

Tlačítka prodejních automatů (například nápojových) a bankomatů

Erární propisky

Veřejné telefony

Tlačítka výtahů

Jak se šíří

Netřeba zdůrazňovat, že na rukou, oblečení a vůbec vašich osobních věcech se bacili velmi snadno přenesou do vašeho domova. Základem prevence je, podle odborníků, důkladné a důsledné mytí rukou. To by mělo být automatické nejen před jídlem, ale kdykoli přijdete domů zvenčí (ale i například z nákupu v supermarketu - madla nákupních vozíků jsou čtvrtým nejinfikovanějším místem).

Autoři výzkumu se věnovali i analyzování toho, jak snadno se mikrobi šíří a přenáší z jednoho místa na druhé. Kontaminovali povrchy neviditelnou fluoreskující barvou a potom několik následujících hodin sledovali její dráhu.

Lidé nejčastěji přenesli falešné "bacily" z klik od dveří, telefonů a dalších povrchů a odtud se barva rychle přenesla k jejich obličeji, vlasům, stolům, propiskám, klávesnicím počítače a další osobní věci. Odtud se "bacily" rozšířily do aut a do jejich domovů, svou pouť skončily na kuchyňském vybavení, vodovodních kohoutcích a ovladačích.