Menu
Úvod  › 

Jak bolí porod?

Vaše těhotenství se blíží do finále a vy stále častěji přemýšlíte o tom, jak zvládnete porod. Představujete si, jak velká je to bolest, k čemu se dá přirovnat a jak se na ni máte připravit. Zeptali jsme se žen, které už to mají za sebou, na jejich zkušenosti.

Porod na záchodě

"Dva dny po předpokládaném termínu mě v noci vzbudilo mokro v posteli a zjistila jsem, že mi praskla voda. Vydali jsme se tedy s manželem do porodnice a pořád to vypadalo, že máme poměrně hodně času. Kontrakce byly sice pravidelné, ale po nějakých čtyřech minutách, tak jsem se připravovala na to, že mám před sebou několik hodin bolestí. V porodnici mě prohlédli, řekli mi, že se otevírám a že už si mě tam nechají. Oholili mě, zavedli klystýr a poslali vyprázdnit se na toaletu. Už když jsem tam šla, cítila jsem v podbřišku silný tlak, ale přikládala jsem to zavedenému klystýru. Jenže sotva jsem dosedla na mísu, cítila jsem, jak mi hlavička roztahuje poševní vchod. Sáhla jsem rychle pod sebe, zachytila dítě do rukou a křičela na sestřičky, ať mi jdou pomoci. Davídek je naprosto zdravý, dělá nám jen radost a historka o mém překotném porodu bude asi po porodnici kolovat ještě hodně dlouho."

Martina, 28 let

Dvoudenní porod

"Přenášela jsem téměř týden a měla jsem pocit, že snad nikdy v životě neporodím. V sobotu dopoledne mi začaly slabé bolesti, ale protože byly pravidelné a neustávaly, odjeli jsme raději do porodnice. Tam už si mě rovnou nechali s tím, že se otevírám. Jenže bolesti byly pořád stejně silné, přicházely zhruba každých deset minut a když se na mě v pět večer přišel podívat doktor, byla jsem pořád otevřená jen na tři centimetry. Zavedli mi prášek na urychlení porodu, po kterém bolesti zintenzivněly, ale celou noc se stále nic nedělo. Ráno jsem dostala další prášek a poté už byly bolesti skutečně silné. Vystřelovaly mi každých pár minut z podbřišku až do kříže, nedokázala jsem klidně ležet a měla jsem tendenci točit se na bok. Zavedli mi epidurál, jenže po něm jsem kontrakce přestala úplně cítit a spolupracovat. Celý den jsem strávila v bolestech, ale porod nepokračoval. Druhý den večer se tedy lékaři rozhodli pro porod císařským řezem. Byla jsem už tak strašně vyčerpaná, že mi to bylo popravdě řečeno úplně jedno."

Lenka, 25 let

Porod v utajení

"Dva týdny před porodem jsem pociťovala silné poslíčky, křeče mi svíraly podbřišek, a už několikrát jsem byla přesvědčená, že už pojedeme do porodnice. Když jsem si ale dala vanu, bolesti povolily a vždy se ukázalo, že jde o planý poplach. V den porodu mi bylo už odpoledne nějak těžko, ale přičítala jsem to špatnému obědu, v čemž mě ještě utvrdil průjem, který jsem večer dostala. Kolem deváté večer jsem měla už poměrně silné bolesti, ale byla jsem přesvědčená, že jde opět o poslíčky, tak jsem je poctivě skákala na gymnastickém míči, napustila jsem si vanu a čekala, až bolesti povolí. O půlnoci jsem budila manžela, že pojedeme, ale pořád jsem zdůrazňovala, že není spěch, protože bolesti nebyly nijak silné a dostavovaly se po pěti minutách. Jenže už když jsem nasedala do auta, kontrakce zesílily, jejich frekvence se zkrátila na minutu a já byla přesvědčená, že do porodnice ani nestihneme dojet. Šla jsem okamžitě na sál, nestihli mě ani oholit a za hodinu už byl Honzík na světě. S oblibou a naprosto vážně tvrdím, že kdybych si měla volit mezi zubařem a porodem, volím první variantu."

Eliška, 30 let

Porod v horečkách

"Můj první porod byl naprosto pohodovou záležitostí. Syna jsem porodila za necelé tři hodiny s přijatelnými bolestmi a bez komplikací. Když jsem otěhotněla podruhé, v podstatě jsem se na porod těšila, protože mi všichni tvrdili, že napodruhé se rodí rychleji a snáze. Jenže týden před porodem jsem dostala silnou angínu, měla jsem vysoké horečky, brala jsem antibiotika a nemohla jsem se ani udržet na nohou. Do toho jsem začala rodit. Neměla jsem vůbec sílu spolupracovat, nedokázala jsem téměř vůbec tlačit, byla jsem zesláblá a bolesti jsem měla tak silné, že jsem byla přesvědčená, že na sále musím zemřít. František se narodil po čtyřech hodinách, o kterých jsem měla pocit, že trvaly hodin čtyřicet. Původně jsem uvažoval o třetím dítěti, ale po tomto zážitku si už zdaleka nejsem jistá."

Kamila, 32 let