Menu
Úvod  › 

Proč děti lžou: Kdy se máte bát

Lže, vymýšlí si, přehání, zapírá a když ho usvědčíte, zapírá o to víc. Co je ještě normální a jak se vypořádat s dětským lhaním.

Lhaní k dětem patří. Děti lžou, aby se vyhnuly trestu, aby dostaly kousek koláče navíc, nebo jen tak z čirého potěšení a zvědavosti, co to s jejich okolím udělá. Máte strach, že vám z dítěte roste patologický lhář a zároveň se bojíte, abyste nebrzdili jeho přirozenou fantazii? Co je tedy u dětského lhaní normální a kdy byste měli zpozornět?

Podle psychologů je především potřeba uvědomit si, že malé děti ještě nerozeznávají rozdíl mezi pravdou a výmysly. Navíc výzkumy ukazují, že předškoláci s vysokým IQ mají větší sklony ke lhaní než ostatní. Brzké lhaní je také spojováno s dobrými sociálními schopnostmi v dospívání.

Batolata: První lži

První lži, které děti v batolecím věku vypustí z úst, jsou obvykle vypočítavé. Všichni rodiče tříletých (a někdy dokonce i dvouletých) dětí znají důvěrně situaci, kdy dítě zapírá, nebo si naopak vymýšlí, aby dosáhlo svého.

Nemá smysl batolata za lhaní trestat, protože nejsou schopna pochopit, co udělala špatně. Nerozlišují mezi lží a pravdou. Chápou, že nesmí tahat kočku za ocas, protože ji to bolí, ale lež a pravda jsou pro ně natolik abstraktní pojmy, že se s nimi nedokáží ztotožnit. Děti vidí, že se na ně zlobíte a je pro ně přirozené, že si přizpůsobí pravdu tak, aby se vyhnuly trestu. Nesnažte se je usvědčit ze lži, protože pro ně to nemá žádný smysl. Místo toho, abyste se zdlouhavě vyptávali, kdo tu vázu rozbil, řekněte dítěti, že vás mrzí, že je váza rozbitá a že se na křehké věci musí příště dávat větší pozor. Bude to mít rozhodně větší efekt.

Předškoláci: Malí pohádkáři

Pro děti ve věku tři až pět let je typické vymýšlení pohádek a smyšlených historek. Jde o věk, kdy na scénu nastupují neviditelní kamarádi, různé příšery, mluvící předměty a podobně. Smyšlenky předškoláků v sobě mohou mít zrnko pravdy, ale stejně tak mohou být kompletně vymyšlené. Není ani neobvyklé, že děti v tomto věku na svých vymyšlených historkách tvrdohlavě trvají. Podle psychologů nejde o lži v pravém slova smyslu ale spíše o projev bujné fantazie. Pokud má dítě šťastný a realistický vztah s blízkými lidmi, není potřeba si ohledně jeho fantazie dělat starosti.

Školáci: Lži z dobrých důvodů

Ve školním věku se poprvé objevují takzvané bílé lži, tedy lži, jejichž účelem je někoho ochránit nebo neublížit mu. K nim ale přistupují i další důvody lhaní, zejména pokud vás nechce dítě zklamat, nebo se chce vyhnout trestu. Lhaní ve školním věku má všechny představitelné i méně pochopitelné důvody. Předtím, než dítě za lhaní potrestáte (například tím, že jej pošlete do jeho pokoje, nebo mu zakážete televizi), pokuste se zjistit důvody, kterého ke lži vedly a najít spolu s ním alternativní způsob, kterým mohlo situaci vyřešit.

Dospívající: Ve znamení tajemství

Pro období dospívání je charakteristické tajnůstkaření. Nebuďte překvapeni, že dítě, které se vám ještě před pár měsíci se vším svěřovalo a chtělo znát váš názor, najednou probírá tytéž záležitosti se svými kamarády a před vámi má tajnosti. Toto chování není projevem neupřímnosti ale dospívající osobnosti. Spolu s ním dítě získává větší nezávislost a chce mít větší svobodu. Je nutné, abyste ho učili, že i za ní musí nést zodpovědnost a pokud odhalíte jeho lež, musí být schopno nést za ni důsledky. V tomto období jsou ale stále ještě časté i typicky dětské lži týkající se domácích úkolů, čištění zubů a podobně. Pokud v tomto věku však lže dítě systematicky a neustále, je potřeba konzultovat situaci s odborníkem.