Menu
Úvod  › 

Otázky, které si klade každý rodič (a odpovědi na ně)

Položíte si je každý den minimálně jednou, obvykle značně zoufalým tónem, a v podstatě na ně ani neočekáváte odpověď. Vítejte do klubu rodičů malých dětí!

"Vyspím se ještě někdy celou noc?"

Samozřejmě, že ano. Přibližně do dvou až tří let se bude dítě budit kvůli vypadlému dudlíku a krmení. Pak to plynule přejde v období, kdy bude cestovat v průběhu noci k vám do postele, točit se kolem vlastní osy, kopat vás do žeber a snažit se urvat si z vašeho postelového prostoru co nejvíc. Jakmile nastoupí do školy (a vysvětlíte mu, že je tudíž moc velké na to, aby s vámi spalo v posteli), začne požehnané období nočních děsů, případně nočního počůrávání, jako reakce na novou zátěž a stres. A pak už je to tady! Následuje přibližně dvouleté období, kdy budete spát spánkem spravedlivých celou noc a vaše kruhy pod očima přestanou připomínat pandu velkou. Užijte si to, protože pak nastoupí puberta a vy se začnete několikrát za noc budit sami, abyste zjistili, jestli už se váš drahý potomek vrátil z tahu.

"Co to zase jíš?!"

Nejprve si ujasněte, zda chcete skutečně znát odpověď, protože kdykoli se vašemu roztomilému batoleti vydouvají tvářičky a vy neznáte důvod, nebude to nic, čím byste se mohli pochlubit svému pediatrovi nebo tchyni. Okruh inkriminovaných věcí může zahrnovat cokoli od hlíny z květináče, přes mrtvou vosu, až po vajgl či žvýkačku odloupnutou z chodníku. Na druhou stranu alespoň vašemu drobečkovi nezakrní imunita.

"Jak to, že je tam takové ticho?"

Nenadálé ticho znamená vždycky katastrofu. Můžete vsadit své boty, že podnět, který si získal dětskou pozornost natolik, aby umlčel jeho hlasové projevy, bude pro něj nanejvýš nevhodný a velmi pravděpodobně bude ohrožovat jeho zdraví fyzické, nebo alespoň vašše zdraví duševní. A nesázejte na to, že jste všechny potenciálně nebezpečné předměty z jeho dosahu odstranili. Pokud nežijete ve vypolstrované, nábytkuprosté, cele, buďte ujištěni, že tomu tak není.

"Kde je moje občanka?"

Za občanku si můžete dosadit kterýkoli jiný potřebný doklad, formulář, lístky do divadla, nebo cokoli jiného, co právě nutně potřebujete. A zároveň si na tuto naivní otázku můžete rovnou odpovědět: Je někde, kam to umístilo vaše sladké robátko, a najdete to v okamžiku, kdy už to nebudete potřebovat. Hledejte v krabici s dětskými hračkami, pod kobercem, pod květináči, v lednici a vůbec všude, kam by to svéprávný dospělý člověk nikdy neumístil.

"Co to tady smrdí?"

Záleží na tom, kolik je vašemu roztomilému děťátku let. Pokud méně než tři, nejpravděpodobnější odpověď zní: obsah pleny, ať už umístěný milosrdně do ní, nebo poťouchle pod stůl v jídelně. Další možností je potom ublinknutí na vaše rameno mimo váš zorný úhel, aby efekt byl co největší. Jestliže jste majiteli staršího dětského modelu, odpovědí může být celá řada. Od plesnivé svačiny ve školní aktovce, až po dech pubertálního, záškoláckého kuřáka.

"Existuje na světě horší rodič, než jsem já?"

Samozřejmě, že existuje. A dokonce jsou jich desítky milionů. A většina rodičů na celém světě, bez ohledu na své reálné kvality, si klade tu samou otázku každý den. Až budete příště pochybovat o svých rodičovských kvalitách, zeptejte se sami sebe, jestli máte své dítě rádi. Pokud zní odpověď ano, můžete si být jisti, že jste jako rodič obstáli.