Menu
Úvod  › 

Období vzdoru: Zátěžová zkouška pro rodiče

Váš drahoušek se osamostatňuje a vy jste z toho na infarkt, protože záchvaty vzteku, dupání, křičení a vzdorování jsou u vás na denním pořádku. Jak přežít období negativismu s minimálními škodami?

Na sklonku druhého roku (u někoho to může být i dříve, nebo naopak později) se začínají v řeči dětí objevovat slovní negace a přibližně ve stejném věkovém období dochází k období vzdoru. U některých dětí můžeme pozorovat značně intenzivní afektivní reakce, například dupou nohama a křičí "ne, ne". Někdy si dokonce lehnou, kopou kolem sebe a vzdorují. Takové a podobné reakce se vyskytují tehdy, když děti něco nemohou nebo nesmí dělat.

U některých dětí jsou tyto afektivní reakce méně výrazné, ale v určitém stupni můžeme negativismus nebo vzdor pozorovat téměř u každého dítěte. Jak je možné, že se z dosud poslušného dítka stane takový neposlušný čertík? Hrají zde roli dva vývojové momenty:

Uvědomění si vlastního "Já": Během druhého roku života si dítěte stále více uvědomuje, že je svébytnou bytostí, odlišnou od mámy, táty i od ostatních lidí. Poznáme to často v jeho řeči - přestává si říkat jménem a začíná užívat zájmeno "já". To je velmi důležitý moment pro jeho celý další duševní vývoj.

Vývojová nerovnoměrnost: Současně pozorujeme u našich malých určitou nerovnoměrnost vývoje - uvědomují si sice své "já" a chtějí ho prosadit, ale v rozumové a sociálním vývoji nejsou natolik vyspělí, aby mohli své chování řídit podle určitých pravidel.

Jak projevům negativismu předcházet:

- Dopřejte dítěti dost volného pohybu a prostoru pro volnou hru, aby se necítilo v napětí. Zbytečně ho v ní nerušte.

- Snažte se vypozorovat, jaké situace vaše dítě nemá rádo a co budí jeho odpor. Pokuste se takovým situacím vyhýbat.

- Je lepší nedávat dítět přímé rozkazy, které povedou jen k tomu, že váš potomek udělá přesně pravý opak. Snažte se své požadavky formulovat spíš jako výzvy: "Uměl bys udělat...?" a podobně.

- I když byste ho nejraději roztrhli, neustále dítě ujišťujte, že ho máte rádi. A to i přesto, že čas od času zlobí. Ujištění o vašich citech a kladných emocích je pro dítě to nejcennější a nejdůležitější, co mu můžete poskytnout.

Když má dítě záchvat vzteku:

- První pravidlo je sice to nejtěžší, ale skutečně se pokuste zachovat za každou cenu klid. Uvědomte si, že jeho vztekání se je vlastně jen zkratkovitým chováním dítěte, které není schopno řešit situaci jiným způsobem.

- Odveďte jeho pozornost k něčemu jinému. Pokud se vám to nepodaří, je dobré změnit prostředí a tím i celou situaci, čímž odvedeme jeho pozornost od afektu. pokud jste doma, je nejlepší ponechat dítě o samotě, protože bez svědků jeho negativistický záchvat rychle vymizí. Důležité je pro dítě poznání, že jeho vzdorovité chování nemá efekt. Pozor, i negativní reakce na chování dítěte jsou pro něj odměnou.

- Až se vaše dítě uklidní, dodatečně ho netrestejte, ale jednejte s ním tak, jako byste na incident zapomněli. Nevymáhejte z něj sliby, že už to neudělá, protože jeho chování je podmíněno vývojem a tudíž takové sliby nemůže dodržet.

(Zpracováno dle knihy: Vývoj a výchova děťátka do dvou let, Daniela Sobotková, Jaroslava Dittrichová, vydalo nakladatelství Grada, 2012.)