Menu
Úvod  › 

Největší vědecké mýty, kterým všichni věří

Využíváme jen deset procent mozku. Při úplňku lidé šílí. Cukr způsobuje hyperaktivitu u dětí. Blesk nikdy neudeří dvakrát do stejného místa. Představujeme vám rozšířené mýty, kterým možná věříte i vy sami.

Mýtus: Využíváme jen deset procent mozku.

Je sice pravda, že o mozku ještě spoustu věcí nevíme, nicméně je naprosto jisté, že ho využíváme celý. Kromě toho, že využívání celého mozku potvrzují všechna vyšetření, uvědomte si, že tak malý orgán spotřebovává přes dvacet procent veškerého kyslíku a glukózy, které se nachází v našem těle. Neexistuje jediný důvod, proč by organismus dopustil takové "plýtvání", kdybychom využívali pouze jeho desetinu. Také byste jen těžko hledali člověka, kterému objevili mozkový nádor, ale lékaři nad ním jen mávli rukou s tím, že je stejně v části mozku, kterou zrovna nepoužíváme, takže není důvod, proč ho odstraňovat.

Mýtus: Úplněk ovlivňuje chování.

Jednou z nejstarších a nejtvrdohlavějších pověr je přesvědčení, že pokud je měsíc v úplňku, lidé mají sklony k podivnému chování. I když se vám toto tvrzení může zdát absolutně předpotopní, řada lidí i v jednadvacátém století věří tomu, že za úplňku se děje například víc kriminálních činů a podobně. Jenže ani jeden seriózní výzkum neprokázal souvislost mezi úplňkem a nějakými výkyvy chování u lidí. A na zločinnost mají mnohem větší vliv například víkendy nebo prázdniny, pokud by vás to zajímalo.

Mýtus: Cukr způsobuje hyperaktivitu u dětí.

Zakazujete svým dětem sladkosti v domnění, že se z nich pak stanou nezvladatelná tornáda? Potom jim klidně můžete ten sáček s bonbony otevřít, protože nikdy nebylo prokázáno, že by sladkosti hyperaktivitu u dětí způsobovaly, nebo podporovaly. Což samozřejmě neznamená, že příliš velké množství cukru dětskému organismu neškodí, ale hyperaktivity se v souvislosti s ním obávat nemusíte.

Mýtus: Blesk nikdy neuhodí dvakrát do stejného místa.

Toto úsloví se většinou používá v souvislosti s tím, že se mimořádně špatné věci neopakují, nicméně se skutečnými blesky a pravděpodobností, do kterého místa uhodí, to nemá vůbec nic společného. Blesku je úplně jedno, jestli už do jednoho místa před nějakou dobou uhodil jeho kolega. Vybírají si zkrátka ty nejvyšší body v krajině a například do Empire State Building udeří blesk zhruba stokrát za rok.

Mýtus: Když hodíte minci z mrakodrapu, dole může někoho zabít.

Klidně navštivte nejvyšší mrakodrap světa a hoďte z jeho střechy padesátikorunu, protože si můžete být jisti, že skutečně nikoho nezabije. Pokud byste s ní skutečně někoho trefili do hlavy, bude to samozřejmě nepříjemný zážitek, ale nikdy nezíská takovou rychlost a není tak velká, aby někomu mohla způsobit smrtelné zranění. Jde o pouhý mýtus.

Mýtus: Křupáním klouby si způsobíte artritidu.

Pokud vás vaši známí straší, že si křupáním kloubů na prstech způsobíte artritidu, činí tak nepochybně proto, že jim tento specifický zvuk není nijak příjemný. Artritidu jím však neriskujete. V roce 1998 zveřejnil jistý Donald Unger výsledky studie, v níž po dobu šedesáti let každý den křupal klouby na své levé ruce, zatímco s pravou to nedělal. Mezi oběma rukama nebyl pozorován vůbec žádný rozdíl a klouby a obou byly ve stejném stavu.