Menu
Úvod  › 

Nechce spát? Tipy na dětské usínání

Každý večer svádíte zuřivou bitvu, v níž jde o to, jak rychle a s jak velkým úsilím se vám podaří dítě uložit do postele a uspat. Přinášíme několik tipů pro zoufalé rodiče.

Vy byste za půl hodiny spánku vraždili, ale ten malý tvor vypadá, že už nebudu spát snad nikdy v životě a energii by mohl prodávat. Jakmile se pokusíte uložit do postýlky, vypuká srdceryvný pláč, nebo vzteklý jekot. Začíná bitva kdo s koho. Při nedostatku zbraní vám mohou vypomoci následující tipy:

Velké ochlazení

Děti se často neočekávaně budí, protože u nich ve spánku dojde k náhlému rapidnímu poklesu tělesné teploty. Počítejte s tím a zabalte ho do deky nebo ho klidně přikryjte jen tričkem (rozumí se samozřejmě v létě při odpovídajících teplotách), které jste měli na sobě, kromě tepla ho bude uklidňovat i vaše tělesná vůně. Pro novorozeňata je vhodnější spací pytel, ve kterém se vám budou i lépe přenášet do postýlky, když je ukolébáte v náručí. Mohlo by vám také pomoci, pokud necháte své ruce položené na dítěti ještě pár desítek sekund poté, co ho přenesete do postýlky. Přechod tak bude méně drastický, protože tělo miminek funguje jinak než naše a velmi snadno a rychle ztrácí teplo.

Pravidelné rituály

Odborníci doporučují, aby rodiče dělali s dítětem několik minut před tím, než ho uloží do postele, stále stejné úkony a věci. Dítě tak bude tyto rituály chápat jako signály nadcházejícího spánku a bude je mít spojené s usínáním. Záleží na vás, jaký druh rituálů vám vyhovuje; může jít jen o pravidelný sled úkonů, jako je koupání, krmení a ukládání, ale stejně tak můžete dítě naučit, že ukládání následuje po masáži, spát se jde po pohádce, večerníčku, nebo ukolébavce. Důležité je, aby si dítě tyto úkony spojilo se spánkem.

Spánková zóna

Stejně jako u dospělých by měla i u dítěte sloužit postýlka pouze ke spánku. Pokud ho v ní necháte celé odpoledne hrát, nemůžete očekávat, že večer okamžitě pochopí, že od něj nyní chcete, aby v ní pro změnu usnulo. Stejně tak by mělo mít na spánek alespoň relativní klid. Je samozřejmé, že absolutního klidu nemůžete nikdy v civilizovaných oblastech dosáhnout a dítě si velmi rychle zvykne na běžnou hladinu hluku při provozu domácnosti a podobně. Když však dítě usíná, neměly by ho rozptylovat jiné podněty, takže se vám například velmi vyplatí investice do závěsů nebo žaluzií. Při ukládání byste měli říkat vždy jednu stejnou větu, vyhýbat se vtipkování a rozesmívání dítěte. Důležité je, aby dítě pochopilo, že nyní je čas na spánek nikoli na hraní.

Vlastní versus cizí

Máte pocit, že je vaše dítě ještě příliš malé na to, aby poznalo, kdo ho ukládá do postýlky? Omyl. I ty nejmenší děti dokáží podle hlasu rozpoznat své rodiče a maminku si navíc "jistí" i podle tělesné vůně. Pokud ho dosud například ukládala ke spánku pouze matka, může nastat problém, když se do uspávacího rituálu vloží jiná osoba. Jestliže je dítě zvyklé pouze na jednu konkrétní osobu, která ho do postýlky ukládá každý den, začněte ho postupně zvykat i na účast jiných lidí. Zpočátku mohou být uspávacím rituálům pouze přítomni, později se na nich podílet a pak je případně celé převzít (například jestliže máte chůvu, která by měla dítě čas od času uložit a uspat).

Věřte instinktům

Nikdo nezná vaše dítě tak dobře jako vy sami. Usínání a spánek může komplikovat celá řada faktorů, které vstupují nárazově "do hry." Bolest bříška, růst zubů, náročný den plný podnětů, prodělané očkování a další události mohou spánek dítěte narušovat. Věřte svým instinktům a pokud se vám jeví, že dítě není ve své kůži, klidně některý z rituálů porušte a uspěte ho například výjimečně ve své posteli, na gymnastickém míči, nebo při houpání v náručí.