Menu
Úvod  › 

Mizerní řidiči mají svou neschopnost v genech

Neustále své auto otloukáte o jiná, občas s ním někam spadnete, nedokážete pořádně zaparkovat a přitom nejste žena. Závěry nové studie by vás mohly potěšit. Mizerní řidiči jsou podle ní geneticky znevýhodněni.

Lidé s určitou genetickou odchylkou dosahují v řidičských testech (i několikrát opakovaných) v průměru o dvacet procent horšího výkonu než lidé, kteří tuto odchylku nemají. A tímto genetickým znevýhodněním trpí přibližně třicet procent lidstva.

"Tito lidé dělají více chyb při řízení vozidel a postupem času také mnohem víc zapomínají, co už se jednou naučili," říká doktor Steven Cramer, neurolog a autor studie zveřejněné v magazínu Cerebral Cortex.

Tato genetická odchylka limituje dostupnost mozkového neurotrofického proteinu (BDNF), který podporuje paměť, zajišťuje komunikaci mezi mozkovými buňkami a zodpovídá za jejich optimální fungování. Když člověk řeší určitý úkol, mozek vylučuje BDNF, který propojuje jednotlivé oblasti mozku a pomáhá tělu správně zareagovat.

Předcházející studie ukázaly, že lidé s touto genetickou odchylkou, produkují menší množství BDNF a stimulovaná je potom menší část mozku. U lidí se zmíněnou odchylkou je mimo jiné také mnohem obtížnější a horší regenerace po prodělané mrtvici.

Nyní se tedy vědci zaměřili na to, zda může mít nižší produkce BDNF vliv i na řidičské schopnosti. "Chtěli jsme studovat motorické schopnosti u něčeho komplexnějšího, než je například psaní na stroji," vysvětluje Stephanie McHughen, která se na studii také podílela. "Ideální je z tohoto pohledu právě řízení auta, protože ho většina lidí umí a je při něm potřeba učení i schopnost reagovat na měnící se situaci."

Řidičský test dělalo devětadvacet osob - dvaadvacet bez genetické odchylky a sedm s ní. V průběhu testu měli respondenti na simulátoru projet patnáct kol na okruhu, přičemž se sledovalo i to, zda jsou schopni zapamatovat si a naučit se průjezd těžkými zatáčkami a obtížnými místy okruhu. Průběh celé jízdy byl podrobně zaznamenáván a test se za čtyři dny ve stejné podobě zopakoval.

Výsledky ukázaly, že lidé s odchylkou dosáhli výrazně horších výsledků v obou testech a v druhém testu si potom pamatovali výrazně méně než zbytek respondentů. Nicméně tato odchylka nemá jen negativní dopad. Studie prokázaly, že lidé, kteří jí trpí, si udržují déle mentální svěžest, pokud je postihne některé neurodegenerativní onemocnění (například Parkinsonova nemoc, skleróza a podobně), než lidé bez ní.