Menu
Úvod  › 

5 věcí, kterých se rodiče u očkování obávají. Zbytečně.

Povinné očkování má nebezpečné vedlejší účinky, zvyšuje riziko autismu a děti dostávají přehnané množství vakcín. Navíc už očkování není vůbec potřeba. To jsou nejčastější argumenty rodičů, kteří se povinného očkování bojí. Jak je to ale s očkováním ve skutečnosti?

Argument: Očkování má nebezpečné vedlejší účinky.

Rodiče malých dětí nejsou často schopni vyrovnat se s představou, že po očkování může dostat jejich dítě horečku, vyrážku, nebo alergickou reakci a jsou přesvědčeni, že tyto vedlejší účinky jsou důkazem škodlivosti očkování. Odborníci však zdůrazňují, že i když jsou drobné vedlejší účinky (jako je například vyrážka, zvýšená teplota, nebo otok v místě vpichu) časté, v porovnání s následky chorob, proti kterým se očkuje, se jedná o pouhé nepodstatné detaily. Na záškrt například umírá jedno z pěti nakažených dětí a následkem obrny může být doživotní ochrnutí. Oproti tomu je například pravděpodobnost anafylaktického šoku po očkování jedna ku milionu. Samozřejmě, že žádný lékařský zákrok nebo úkon není zcela bez rizika, nicméně v případě očkování je riziko extrémně nízké v porovnání s jeho benefity.

Argument: Očkování způsobuje autismus.

Toto tvrzení je evergreenem odpůrců očkování. A i když bylo už mnohokrát zdůrazněno, že se jedná o nesmyslný mýtus způsobený chybně provedeným a interpretovaným výzkumem, pravděpodobně je nevymýtitelný. Na vině je výzkum z roku 1998 publikovaný v magazínu The Lancet, který tvrdil, že po očkování proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím se zvyšuje pravděpodobnost výskytu autismu. Pikantní je například i skutečnost, že onen výzkum byl proveden na vzorku pouhých dvanácti dětí, což je z hlediska validity skutečně směšné číslo. Kromě toho bylo zjištěno, že autor výzkumu nepřijatelně manipuloval se zjištěnými fakty a přizpůsoboval si je podle sebe. V roce 2010 se magazín The Lancet od tohoto výzkumu zcela distancoval a následně byly provedeny téměř dvě stovky dalších výzkumů na toto téma a všechny dospěly ke stejnému závěru: mezi očkováním a autismem neexistuje žádná souvislost.

Argument: Ve vakcínách je spousta nebezpečných přidaných látek.

Odpůrci očkování argumentují tím, že přece nebudou cpát do svých drobečků konzervanty, hliník a rtuť, které vakcíny obsahují. Neuvědomují si však, že obsah hliníku, či rtuti v potravě, kterou běžně konzumujeme, je několikanásobně vyšší než stopové množství, které se nachází v očkovacích vakcínách.

Argument: Očkování dětský organismus příliš vyčerpává.

Představa, že malé dítě dostane s očkováním do těla protilátky proti šesti nemocem najednou (v případě hexavakcíny), je pro řadu rodičů nepřijatelná. Brojí proto tomu, aby se očkovalo tak masivně. Ve skutečnosti ale imunitní systém dítěte očkování zvládne bez problémů .Vakcíny obsahují jen minimální množství choroboplodných původců tak, aby imunitní systém zareagoval a vytvořil patřičné protilátky, ale zároveň se nevyčerpal. Pokud nerozhodne lékař jinak, je nesmyslné měnit očkovací kalendář, protože jednotlivé vakcíny jsou testovány na určitý věk a právě v něm je očkování nejbezpečnější - a především nezůstává vaše dítě bez ochrany před nebezpečnými chorobami. Málokdo si totiž uvědomuje, že například černý kašel může být pro kojence smrtelnou chorobou.

Argument: Očkování je zbytečné.

Samozřejmě, že se vám v jednadvacátém století z pohodlí vlastního obýváku může zdát nepravděpodobné, že by zrovna vaše dítě dostalo spalničky. Jenže stačí, když tímto způsobem bude uvažovat víc rodičů, proočkovanost kolektivu klesne a potlačené choroby opět udeří s novou silou. Uvědomte si, že pocit relativního zdravotního bezpečí, který aktuálně zažíváte, je výsledkem právě masivního potlačení chorob, které po staletí decimovaly populaci - a to díky očkování.