Menu
Úvod  › 

5 nejkontroverznějších psychiatrických diagnóz

Víte, že psychiatři léčili v minulosti orgasmem, nebo sváděli všechny psychické problémy žen na to, že závidí mužům penis? Představujeme vám pět nejkontroverznějších diagnóz psychiatrie.

Hysterie

Ve viktoriánské době byla hysterie považována za diagnózu zhýčkaných bohatých paniček. Symptomy této choroby byly také značně vágní a neuchopitelné (slabost, únava, emocionální výbuchy, nervozita, přecitlivělost). Vycházet se příliš nedalo ani z lékařských předchůdců, kteří z hysterie podezírali bloudící a neukotvenou dělohu. A jak se v této osvícené době hysterie léčila? Ničím jiným než orgasmem. Lékaři čile masírovali genitálie svých hysterických pacientek buď ručně, nebo s pomocí vibrátoru. Tuto léčebnou metodu překvapivě shledávala jinak puritánská společnost za zcela normální a vůbec se nad ní nepozastavovala. Také bylo důrazně doporučováno, aby hysterické ženy nepracovaly, ani nechodily do společnosti, pouze doma odpočívaly na lůžku.

Závist penisu

Sigmund Freud způsobil na přelomu devatenáctého a dvacátého století revoluci v psychiatrii svou teorií o podvědomí, pudu smrti, slasti a psychosexuálního vývoje. V současné době se řada z těchto teorií - jako například jeho závěr, že sexuální vývoj mladých dívek je podmíněn žárlivostí na muže, tím, že jim závidí penis a ve skrytu duše touží po svém otci - považovány za přežité. Na druhou stranu se stále najdou psychologové, kteří klasickou psychoanalýzu praktikují, a snaží se všechny problémy svých pacientek vysvětlit závistí penisu.

Narcistická porucha osobnosti

Lidé s přebujelým egem, kteří vyžadují permanentní pozornost a obdiv, ale na druhou stranu se nedokáží vcítit do druhých lidí, vyžadují psychoterapii. Počátky zkoumání narcistické poruchy osobnosti v osmdesátých letech byly však značně kontroverzní. Největším problémem byla skutečnost, že odborníci nemohli shodnout na tom, zda se vůbec jedná o poruchu. Polovina lidí, u kterých byla narcistická porucha diagnostikována, totiž splňovala kritéria i pro další poruchy osobnosti, jako například pro hysterickou poruchu osobnost, či hraniční poruchu. Psychologové v tomto ohledu nejsou jednotní dodnes a narcistická porucha osobnosti patří mezi nejkontroverznější psychiatrická témata současnosti.

Dissociativní porucha identity

Původně se této poruše říkalo mnohočetná porucha osobnosti a věhlas získala především knihou "Sybil", která vyšla ve Spojených státech v roce 1973 a o tři roky později byl podle ní natočen i film. Vypráví příběh Shirley Masonové, která si nechává říkat Sybil, u které bylo diagnostikováno šestnáct různých osobností. Šlo o důsledek fyzického a sexuálního zneužívání, kterého se na ní dopouštěla její matka. Z knihy i filmu se stal hit, ale diagnóza jako taková byla hned od počátku zpochybňována. V roce 1995 dospěl psychiatr Herbert Spiegel k názoru, že různé osobnosti Masonové byly dílem jejího terapeuta, který považoval různé emocionální stavy své pacientky za rozličné osobnosti.

Poruchy pozornosti u dospělých

Hyperaktivita a poruchy pozornosti (ADHD) je velmi známá dětská diagnóza. Děti s ADHA mají problémy s tím, aby vydržely potichu, udržely pozornost a kontrolovaly své impulsy. Nedávno však začali psychiatři diagnostikovat ADHD i u dospělých. Jenže už i v případě dětí naráželi psychiatři na kritiku, že ADHD diagnostikují příliš často, a u dospělých je to stejné. Nejčastější výhradou je argument, že psychiatři nahrávají farmaceutickým společnostem, aby prodávaly co nejvíce finančně výhodných léků. Právě tento typ léčiv představuje totiž velmi výnosný obchod.