Menu
Úvod  › 

5 nejčastějších lékařských chyb, které vídáte v seriálech

Na monitoru běží rovná čára, seriálový lékař sahá po defibrilátoru a skuteční lékaři propadají agónii. Představujeme vám pět lékařských chyb, které se vyskytují téměř v každém nemocničním seriálu.

Podívejte se na jeden jediný díl seriálu z lékařského prostředí ve společnosti lékaře a můžete se spolehnout, že mu budou vlasy hrůzou vstávat na hlavě. Operace, které se kvůli přetížení provádí na chodbě nemocnice, výsledky nejsložitějších vyšetření doručené do pěti minut od provedení, defibrilace prováděná stejně jako často a jednoduše jako vyoperování slepého střeva a přirozeně obrovské množství cizokrajných a velmi zvláštních chorob. Následujících pět chyb objevíte téměř v každém seriálu či snímku z nemocničního prostředí a můžete se jim jen usmát:

1. Zaškrcení krvácení

Krvácí ve vašem seriálu jedna z postav? Potom se můžete vsadit, že záchranáři aplikují pod nebo nad ránu (v seriálu se obvykle tento podružný detail neřeší) škrtidlo, které je tady prezentováno jako jediný možný způsob, jak zraněnému zachránit život. Přirozeně nejde o klasické škrtidlo z lékárničky (vzhledem k tomu, že by to bylo příliš obyčejné, lékárnička se obvykle zřítí do propasti, shoří v nabouraném autě, nebo něco podobného), ale o nějakou patřičně dramatickou náhradu, jako je utržený rukáv košile a podobně. Ačkoli se vám tvůrci seriálů snaží vnutit představu, že zaškrcování krvácení je podobně běžné jako podání aspirinu, ve skutečnosti tomu tak není. Zaškrcování je považováno za velmi kontroverzní metodu, která často může způsobit nenávratné poškození celé končetiny v důsledku omezení krevního zásobování. Může se používat jen ve výjimečných případech a pouze krátkodobě.

2. Zmražené prsty

Jakmile v seriálu někdo přijde o prst, nohu, nebo jakoukoli jinou část těla, okamžitě se ona inkriminovaná část šoupne do pytlíku s ledem, kde spočívá tak dlouho, než se zraněný nedopraví do nemocnice. Poté se přišije zpátky na své místo a za pár měsíců postiženému jeho zranění připomíná už jen drsně vyhlížející a velmi fotogenická jizva. Ano, uložení amputovaného prstu do chladu je rozhodně dobrý nápad, nicméně zmražení může způsobit nevratné poškození buněk, zejména pokud amputovaná část těla přijde na delší dobu do přímého kontaktu s ledem.

3. Komplikované porody.

Nenajdete typičtější filmovou situaci, než je těhotná žena, která se z důvodu blížícího se konce světa, zuřící živelné katastrofy, nebo zajetí bezohlednými únosci, nemůže dopravit včas do porodnice. A jako na potvoru se přirozeně při porodu objeví obrovské a rozsáhlé komplikace, které ohrožují život matky i dítěte. Nicméně podle lékařských statistik se pětadevadesát procent všech porodů odehraje bez komplikací, čtyři procenta doprovází mírné až střední komplikace a pouze v jednom procentu případů se přidruží závažné komplikace, které ohrožují život dítěte nebo matky. A malá připomínka na okraj (pro případ, že by tento text četl nějaký scénárista): Vzhledem k tomu, že dítě vyplňuje při porodu každičký milimetr porodních cest, můžete se vsadit, že rodící matka skutečně necítí pohyby dítěte. Ujištění hlavní hrdinky rodící v lese uprostřed bouřky: "Neboj, Johne, zatím je všechno v pořádku. Cítím, jak se malý hýbe," vyznívá proto přinejmenším komicky.

4. Oznámení, že někdo zemřel.

K tvůrcům seriálů se bohužel ještě nestihla donést informace, že za mrtvého může člověka prohlásit pouze lékař a svěřují tento nevděčný úkol komukoli, kdo jde zrovna kolem, od zdravotní sestry počínaje svačinářkou v nemocniční kantýně konče. Obvykle k tomu stačí pětivteřinová kontrola tepu a patřičně dojemný pohled. Tklivý okamžik narušuje pouze skutečnost, že přítomnost vitálních funkcí už se několik let kontrolou tepu neověřuje.

5. Oživování

A jsme u nejoblíbenější scény, která nesmí chybět v žádném díle nemocničního seriálu, a tou je oživování. Pokud hrdina kombinuje srdeční masáž s umělým dýcháním, můžete se vsadit, že poměr bude nejspíš 3:1 nebo 3:2. Správný poměr 30:2 by totiž ve filmu působil poněkud nudně a jednotvárně. Velmi oblíbená je také situace, kdy lékař uvidí na obrazovce rovnou čáru, tedy nulovou srdeční aktivitu a okamžitě sahá po defibrilátoru. Tehdy však skuteční lékaři pátrají po zbrani, kterou by scénáristu zastřelili, protože v tomto případě není co defibrilovat a ve skutečnosti se podávají nitrožilní léky, nebo se provádí klasická resuscitace.

Když se oživování nepodaří do dvou minut, seriáloví lékaři prohlásí nebožáka za mrtvého, v reálu by si za takový postup vysloužili maximálně žalobu, protože minimální doba resuscitace je pětačtyřicet minut.