Menu
Úvod  › 

10 nejsmrtonosnějších onemocnění světa

Bojíte se eboly? S největší pravděpodobností vás ale zabije něco úplně jiného. Představujeme vám desítku nejsmrtonosnějších onemocnění na světě.

1. Ischemická choroba srdeční.

Největší počet úmrtí na světě má na svědomí ischemická choroba srdeční, kdy jsou krevní cévy postupně zužovány tukovými nánosy (podobně, jako kdyby se zahradní hadice zanášela bahnem), až dojde k srdečnímu záchvatu. Podle statistik WHO zemře každý rok na toto onemocnění sedm a půl milionu lidí a tvoří víc než třináct procent všech úmrtí na celém světě. Mezi hlavní rizikové faktory patří vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a kouření. Naopak pravděpodobnsot jejího výskytu můžete oddálit zdravým životním stylem, pravidelným pohybem, vyváženým jídelníčkem a přiměřenou hmotností.

2. Mozková mrtvice.

K mrtvici, neboli cévní mozkové příhodě, dochází v okamžiku, kdy je céva v mozku buď zablokována, nebo praskne. Mozkové buňky jsou nedostatečně zásobené kyslíkem a během několika minut začínají odumírat. Podle WHO je mrtvice zodpovědná za 6,7 milionů úmrtí za jeden rok, což reprezentuje necelých dvanáct procent všech úmrtí.

3. Chronická obstrukční plicní nemoc.

Chronická obstrukční plicní nemoc (neboli CHOPN) je chronické, progresibní onemocnění plic, které nejprve ztěžuje dýchání, až se nemocný zcela udusí. Často je spojena s chronickou bronchitidou, nebo rozedmou plic. Ročně zabije 3,1 milionu lidí, což představuje 5,6 procent ze všech úmrtí. Nejčastější příčinou CHOPN je tabák - a to nejen aktivní, ale i pasivní kouření. Dalším rizikovým faktorem je znečištěné prostředí. Na toto onemocnění neexistuje lék, lze pouze zpomalit jeho průběh.

4. Infekce dolních cest dýchacích.

WHO odhaduje, že infekce dolních cest dýchacích způsobuje za rok přes tři miliony úmrtí a představuje 5,5 procent všech úmrtí na světě. Do skupiny těchto onemocnění patří zápal plic, bronchitida a chřipka. Nejrizikovější z hlediska jejich výskytu je období od prosince do února.

5. Rakovina plic.

Rakovina plic zabije ročně 1,6 milionu lidí (2,9 procenta všech úmrtí), přičemž nejrizikovějším faktorem z hlediska jejího výskytu je kouření (i pasivní) a značištěné prostředí.

6. HIV/AIDS.

HIV virus napadá imunitní systém a může způsobit AIDS. Ročně na něj zemře 1,5 milionů lidí. Každý den se nakazí téměř šest tisíc dalších.

7. Průjmová onemocnění.

O průjmu se mluví v takovém případě, kdy jdete a velkou minimálně třikrát denně. Pokud průjem trvá několik dní, tělo ztrácí velké množství vody a soli. Výsledkem je dehydratace. Průjem je obvykle způsobován střevní infekcí přenášenou viry, bakteriemi, nebo parazity. Velký problém a hrozbu představuje v oblastech s nižší kvalitou hygieny. Podle odhadů na něj ročně zemře jeden a půl milionu lidí.

8. Diabetes Mellitus.

Stejné množství osob zemře každý rok na cukrovku. Zejména ve střední třídě v západních zemích se jedná o stále běžnější příčinu smrti. Nejúčinější prevencí je přitom zdravý životní styl s dostatečným pohybovým režimem a vyváženým jídelníčkem.

9. Komplikace předčasného porodu.

Komplikace plynoucí z předčasného porodu jsou, podle WHO, příčinou úmrtí 1,1 milionu dětí ročně. Ke třem čtvrtinám těchto úmrtí přitom dojde v prvním týdnu života dítěte.

10. TBC.

TBC je způsobována bakterií Mycobacterium tuberculosis. Jde o nakažlivou chorobu, kterou se často daří úspěšně vyléčit. Některé kmeny tuberkulózy jsou však vůči léčbě rezistentní. Každý rok na ni zemře téměř milion osob.